Nejdůležitější informační zdroje v oblasti invazních hub a patogenů ve vztahu k evropskému prostoru.
DAISIE (Delivering Alien Invasive Species Inventory for Europe). Projekt podpořený Evropskou unií (2005-2008), který měl za úkol zdokumentovat invazní druhy v Evropě. Výsledkem práce stovky odborníků z celé Evropy je publikace Handbook of alien species in Europe popisující více než 11 000 nepůvodních druhů, z nichž asi 15 % má značné dopady na ekonomiku a biodiverzitu. Obsahuje informační přehledy o stovce nejvíce invazních druhů Evropy. https://link.springer.com/book/10.1007/978-1-4020-8280-1 V rámci DAISIE byl vypracován evropský seznam nepůvodních hub: Desprez-Loustau M.-L. (2009): Alien Fungi of Europe. In: Handbook of Alien Species in Europe. Invading Nature - Springer Series in Invasion Ecology, vol 3. Springer, Dordrecht. https://doi.org/10.1007/978-1-4020-8280-1_2
EASIN (European Alien Species Information Network) je iniciativa Společného výzkumného střediska Evropské komise. Byla založena na základě reflektování vážné hrozby, kterou představují nepůvodní druhy v Evropě. EASIN usnadňuje sdílení a využívání stávajících informací o zavlečených druzích z různých informačních zdrojů prostřednictvím volně dostupných nástrojů a interoperabilních webových služeb. Nástroje a služby EASIN mohou využívat volně jak tvůrci politik, tak výzkumní pracovníci i uživatelé z řad veřejnosti. https://easin.jrc.ec.europa.eu/
GISD (Global Invasive Species Database) je systém vytvořený v letech 1998–2000 a je spravován skupinou specialistů pro invazivní druhy (ISSG) Komise IUCN. Je významným zdrojem informací o cizích a invazivních druzích, které negativně ovlivňují biologickou rozmanitost. Cílem GISD je zvýšit povědomí o invazních druzích a usnadnit efektivní reakci v oblasti prevence a řízení šířením odborných znalostí a zkušeností široké světové veřejnosti. http://www.iucngisd.org/gisd/
NOBANIS (North European and Baltic Network on Invasive Alien Species). V r. 2007 založená evropská síť pro invazivní nepůvodní druhy. Jedním z hlavních cílů je poskytnout nástroje pro provádění preventivních opatření proti neúmyslnému šíření invazních nepůvodních druhů. Zavádí rovněž regionální spolupráci s cílem pomoci zemím při eradikaci, kontrole a zmírňování dopadů šíření těchto druhů. http://www.nobanis.org/
CABI (Centre for Agriculture and Bioscience International) je mezinárodní nezisková organizace, shromažďuje a poskytuje informace a znalosti využitelné v řešení problémů v zemědělství a životním prostředí. Kompendium invazních druhů (CABI Invasive Species Compendium) se podrobně zabývá invazními druhy (plevely, choroby, škůdci) poškozujícími zemědělskou produkci i biologickou rozmanitost a představuje celosvětově nejvýznamnější informační zdroj v této oblasti. https://www.cabidigitallibrary.org/product/QI
EPPO (European and Mediterranean Plant Protection Organization) je mezivládní organizace zodpovědná za kooperaci v oblasti rostlinolékařství v evropsko-středomořském prostoru. Globální databáze EPPO (EPPO Global Database) poskytuje informace shromážděné či vytvářené EPPO. https://gd.eppo.int/
Sekce obsahuje odkazy na celosvětově nejvýznamnější publikace v oblasti invazních hub a houbových organismů s dílčím zaměřením na patogeny.
Barwell L.J. & al. (2021): Evolutionary trait-based approaches for predicting future global impacts of plant pathogens in the genus Phytophthora. J. Appl. Ecol. 58:718–730. doi: 10.1111/1365-2664.13820
Bebber D.P. & al. (2014): The global spread of crop pests and pathogens. Glob. Ecol. Biogeogr. 23:1398–1407. doi: 10.1111/geb.12214
Brasier C.M. (2008): The biosecurity threat to the UK and global environment from international trade in plants. Plant Pathol. 57:792–808. doi: 10.1111/j.1365-3059.2008.01886.x
Desprez-Loustau M.L. (2008): Alien fungi of Europe. In: DAISIE (ed) Handbook of alien species in Europe. Springer, Berlin, pp. 15–28. doi: 10.1007/978-1-4020-8280-1_2
Desprez-Loustau M.L. & al. (2007): The fungal dimension of biological invasions. Trends Ecol. Evol. 22:472–480. doi: 10.1016/j.tree.2007.04.005
Desprez-Loustau M.L. & al. (2010): Species diversity and drivers of spread of alien fungi (sensu lato) in Europe with a particular focus on France. Biol. Invasions 12:157–172. doi: 10.1007/s10530-009-9439-y
Dickie I.A. & al. (2017): The emerging science of linked plant–fungal invasions. New Phytol. 215:1314–1332. doi: 10.1111/nph.14657
Dobson A. & Foufopoulos J. (2001): Emerging infectious pathogens of wildlife. Philos. Trans. R. Soc. Lond. B. 356:1001–1012. doi: 10.1098/rstb.2000.0758
Ennos R.A. (2015): Resilience of forests to pathogens: an evolutionary ecology perspective. Forestry 88:41–52. doi: 10.1093/forestry/cpu048
Fisher M.C. & al. (2012): Emerging fungal threats to animal, plant and ecosystem health. Nature 484:186–194. doi: 10.1038/nature10947
Fones H.N. & al. (2020): Threats to global food security from emerging fungal and oomycete crop pathogens. Nat. Food 1:332–342. doi: 10.1038/s43016-020-0075-0
Garbelotto M. & Pautasso M. 2012. Impacts of exotic forest pathogens on Mediterranean ecosystems: four case studies. Eur. J. Plant Pathol. 133:101–116. doi: 10.1007/s10658-011-9928-6
Ghelardini L. & al. (2017): Ecology of invasive forest pathogens. Biol. Invasions, 19:3183–3200. doi: 10.1007/s10530-017-1487-0
Gladieux P. & al. (2015): The population biology of fungal invasions. Mol. Ecol. 24:1969–1986. doi: 10.1111/mec.13028
Guégan J.-F. & al. (2023): World forests, global change, and emerging pests and pathogens. Curr. Opin. Environ. Sustain. 61:101266. doi: 10.1016/j.cosust.2023.101266
Hansen E.M. (2008): Alien forest pathogens: Phytophthora species are changing world forests. Boreal Environ. Res. 13:33–41
Holdenrieder O. & al. (2004): Tree diseases and landscape processes: the challenge of landscape pathology. Trends Ecol. Evol. 19:446–452. doi: 10.1016/j.tree.2004.06.003
Liebhold A.M. & al. (2012): Live plant imports: the major pathway for forest insect and pathogen invasions of the US. Front. Ecol. Environ. 10:135–143. doi: 10.1890/110198
Monteiro M. & al. (2020): A database of the global distribution of alien macrofungi. Biodivers. Data J. 8: e51459. doi: 10.3897/BDJ.8.E51459
Paini D.R. & al. (2016): Global threat to agriculture from invasive species. Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 113: 7575–7579. doi: 10.1073/pnas.1602205113
Pautasso M. (2013): Responding to diseases caused by exotic tree pathogens. In: Gonthier P. & Nicolotti G. /eds./: Infectious forest diseases. Walingford, CABI. 592–612.
Santini A. & al. (2013): Biogeographical patterns and determinants of invasion by forest pathogens in Europe. New Phytol. 197:238–250. doi: 10.1111/j.1469-8137.2012.04364.x
Sikes B.A. & al. (2018): Import volumes and biosecurity interventions shape the arrival rate of fungal pathogens. PLoS Biol. 16:1–16. doi: 10.1371/journal.pbio.2006025
Stenlid J. & al. (2011): Emerging diseases in European forest ecosystems and response in society. Forests 2:486–504. doi: 10.3390/f2020486
Vellinga E.C. & al. (2009): Global patterns of ectomycorrhizal introductions. New Phytol. 181:960–973. doi: 10.1111/j.1469-8137.2008.02728.x
Wingfield M.J. & al. (2017): The unified framework for biological invasions: a forest fungal pathogen perspective. Biol. Invasions 19:3201–3214. doi: 10.1007/s10530-017-1450-0
Ke stažení
Sekce obsahuje odkazy na tuzemské recentní metodické a mapové publikace využitelné při tvorbě mitigačních i adaptačních opatření pro omezení významu vybraných zavlečených nepůvodních patogenů rostlin zejména v ochraně přírody a krajiny a v lesnictví.
Černý K. & al. (2021): Invazní patogeny dřevin v životním prostředí-determinace chorob a možnosti omezení šíření a impaktu na lesní ekosystémy. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 56 s. ISBN: 978-80-87674-46-8.
Chumanová E. & al. (2021): Atlas potenciální distribuce vybraných druhů invazních patogenů dřevin a jejich impaktu na lesní ekosystémy v ČR. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 103 s. ISBN: 978-80-87674-45-1. Mapové výstupy jsou dostupné rovněž na Geoportálu VÚKOZ a Geoportálu ÚHÚL.
Černý K. & al. (2020): Integrovaná ochrana sazenic v lesních školkách před patogeny z r. Phytophthora. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 35 s. ISBN: 978-80-87674-37-6.
Černý K. & al. (2020): Integrovaná ochrana ovocných dřevin před patogeny z r. Phytophthora. VÚKOZ, v.v.i., VSUO, s.r.o., Průhonice, Holovousy, 35 s. ISBN: 978-80-87674-35-2, 978-80-87030-78-3.
Zýka V. & al. (2018): Predikce poškození porostů smrku pichlavého kloubnatkou smrkovou v Krušných horách. VÚKOZ, v. v. i., Průhonice, 48 s. ISBN: 978-80-87674-29-1.
Havrdová L. & Černý K. (2017): Symptomatologie nekrózy jasanu. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 40 s. ISBN: 978-80-87674-20-8.
Černý K. & Strnadová V. (2016): Identifikace invazibilních oblastí, stanovišť a porostů jako základ dlouhodobého managementu fytoftorové hniloby olší. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 27 s. ISBN: 978-80-87674-22-2.
Černý K. & al. (2016): Pěstování jasanu v prostředí s výskytem Hymenoscyphus fraxineus. VÚKOZ, v.v.i., ÚHÚL, v.v.i., Průhonice, Brandýs n.L., 52 s. ISBN: 978-80-87674-18-5, ISBN 978-80-88184-05-8.
Havrdová L. & al. (2016): Mapa potenciálního poškození lesních porostů ČR nekrózou jasanu. VÚKOZ. v.v.i., Průhonice, 28 s. ISBN: 978-80-87674-15-4.
Romportl D. & al. (2015): Mapa potenciálního rizika výskytu a škod způsobených Phytophthora ×alni v lesních porostech ČR. VÚKOZ. v.v.i., Průhonice, 16 s. ISBN: 978-80-87674-09-3.